PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Nothing Is True,
Everything Is Permitted …
Hlásá podtitul nového alba ISIS, jenž nese jméno „In The Absence Of Truth“. Již krátce po edici předchozího a skvělého „Panopticon“ (2004) bylo nad slunce jasné, že další deska bude pro kapelu deskou zlomovou. Přestože kvalitativní laťka předchůdců nikdy nespadla pod úroveň s titulem vynikající, lehký závan klišé a pozvolné vyčerpanosti vlastního stylu byl už kdesi v dáli nepatrně viditelný. Aaron Turner a spol. se navíc ani nikterak netajili ambicemi oslovit širší publikum a, proč si to nepřiznat, díky tomu tak i participovat na opětovném boomu kytarové muziky. Pokud by se ISIS tento záměr podařilo naplnit, spravedlnosti by protentokráte bylo učiněno za dost. Škoda jen, že by za to mohla právě možná jejich nejrozporuplnější deska.
Její první ukázka, která byla ke stažení už v půli srpna byla bohužel předzvěstí nenaplněných nadějí. Píseň s názvem „Dulcinea“ je na albu v pořadí třetí a je možná nejvýstižnějším příkladem toho, jací noví ISIS mohli být, ale bohužel alespoň prozatím ještě nejsou. Poloakustické kytary, melancholická nálada, gradace v prostředí části, po ní opět uvolnění, které přechází v závěrečný strhující nájezd tvrdých kytar. Podmanivá kompozice je však na desce pohříchu jen jedním z mála výrazně světlých bodů. Nedá se říci, že by ISIS ztratili šťávu. Trpí však syndromem mnoha úspěšných a originálních kapel, které ve snaze setřást peloton dravých pronásledovatelů odbočí ze své trasy, ale přitom si nevšimnou značku se symbolem slepé uličky. V praxi to znamená, že ISIS nezapomněli skládat dobré skladby, ale bohužel tentokráte se mnohé podařené a chytlavé motivy („Wrists Of Kings“, „1000 Shards“) ztrácí pod náporem hudební vaty z důsledku utápění se ve vlastním pocitu výjimečnosti. Skutečně, nejedna nadějně rozjetá skladba sklouzne do nevýrazných a nudných hudebních ploch. Vytratilo se kouzlo gradace skladeb, práce s jejich náladami a o emotivním ping-pongu, který s námi ISIS vždycky hráli ani nemluvě. Jejich písně jsou nyní jen „hezké“, bez patřičného odéru něčeho výjimečného a neodolatelně přitažlivého.
Přesto bych „In The Absence Truth“ zatracoval jen velice nerad. Deska je to pořád nadprůměrně dobrá a není pochyb o tom, že si k sobě přitáhne veliký počet starých ale i nových fanoušků kapely. Bohužel je deskou bez hravé a zatraceně životaschopné duše a tohle mě osobně u současných ISIS chybí! Cesta do slepé uličky byla započata, ovšem ona neproniknutelná zeď na konci je ještě stále poměrně daleko a možností odbočit na tu správnou cestu pořád dost.
CD k recenzi poskytli Day After records
ISIS stojí na rozcestí. Otázka zní kudy dál? Cesta do poklidnějších hudebních vod má však více úskalí, než by se na první pohled mohlo zdát. Prozatím nejrozporuplnější nahrávka kapely.
7 / 10
B.C. Meyer
- elektronika
Aaron Turner
- kytara, vokály
Aaron Harris
- bicí
Mike Gallagher
- kytara
Jeff Caxide
- basa
+ hosté
1. Wrists Of Kings
2. Not In Rivers, But In Drops
3. Dulcinea
4. Over Root And Thorn
5. 1.000 Shards
6. All Out Of Time, All Into Space
7. Holy Tears
8. Firdous E Bareen
9. Garden Of Light
Isis / Melvins (split) (2010)
Wavering Radiant (2009)
In The Absence Of Truth (2006)
Clearing the Eye (DVD) (2006)
Panopticon (2004)
Oceanic (2002)
SGNL>05 (EP) (2001)
Celestial (2001)
ISIS / PIG DESTROYER split 7 (1999)
The Red Sea (1999)
Mosquito Control (EP) (1998)
Vydáno: 2006
Vydavatel: Ipecac Recordings / Day After
Stopáž: 61:04
Produkce: Matt Bayles & ISIS
Studio: The Bomb Shelter, Los Angeles (USA)
Při prvním sestkání jsme si s aktuální řadovkou ISIS do oka tak zcela nepadli. Na vině byla možná částečně i jistá míra očekávání, kterou zasela předchozí, po zásluze ceněna nahrávka "Panopticon". S krátkým odstupem však "In The Absence Of Truth" nemohu hodnotit jinak než pozitivně.
ISIS tentokráte nejsou tolik přímočaří se tak silným "tahem na branku" a "In The Absence Of Truth" nedosahuje síly, údernosti a celkového válcujícího dojmu předchozí nahrávky, nicméně body získává na bohatší strukturovanosti, proměnlivosti a smyslu pro detail. I přes vyrázně vyšší rozvláčnost album naštěstí nenabývá dojmu prázdné rozmělněnosti, který se nezřídka objevuje u letošní nahrávky RED SPAROWES.
Zatímco kolegové tuto desku považují za poslední dobrou, já ji hodnotím jako první slabou (na poměry ISIS). Překvapivě tomu chybí drive, groove, gradace, vyvrcholení a já nevím co ještě. Zdá se, že se nám chlapci nějak vyčerpali. Doporučuji aspoň 14 dní v bahenních lázních a každé ráno užívat rybího tuku, ať se to příště neopakuje.
"In The Absence Of Truth" je príjemne počúvateľné dielo pre pátračov. Umne navrstvené, citlivo vyladené a skombinované. ISIS ako stavební remeselníci potvrdzujú svoju povesť. Valivé ťažkotonážne základy spoľahlivo podopierajú ľahkú a jemnú melodiku metrážne náročných skladieb. Aj ISIS však majú problém. Nie síce tak okatý, ako ich kolegovia zo scény, no predsa. Pomaly sa uzatvárajú v bludnom kruhu. Typické lámavé rytmy, typická farba akustických gitár, typické mantrické vokály, typická plochovosť.. Akokoľvek si tento album budete užívať, nezbavíte sa pocitu, že pri zachovaní rovnakej filozofie je to zrejme ich posledný dobrý album. Presne ako sa o chvíľu dočítate u Deadmanna. Takto sa donekonečna nedá.
-bez slovního hodnocení-
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.